Modely PIKO mám rád. Oproti dlouhé stangnaci u Tilliga do toho PIKO šláplo a nyní je laťka nastavená zatraceně vysoko – precizní provedení detailů je pastva pro oči a technické zpracování také. Proto mne zarazilo, že aktuální model Plecháče 242.212 ČD-C je poněkud ošizený a rozhodl jsem se to napravit.
Plecháč se vyrábí v několika verzích, z nichž ty ze IV. epochy mají samostatně ovládaný reflektor nad čelními okny a osazená a funkční žlutá návěstní světla na čele. V provedení ČD-C bych tedy čekal reflektor ve funkci horní pozičky (vypínaný při posunu) a namísto žlutých světel světla dálková. No, tak nic. Plecháč v této verzi má horní poziční světlo (reflektor) elektricky spojené s pozičními světly dolními a LED dálkových světel (na vnitřních pozicích) nejsou osazeny vůbec! Netuším, co k tomu výrobce vedlo, stačilo vše nechat a jen vyměnit barvu…
Aby se to „snáze“ dělalo, Plecháč má na rozdíl od Laminátky reflektor a osvětlení kabiny na samostatné destičce, která je ale vmontovaná ve skříni. Tedy při rozebraném modelu to nesvítí a nedá se to snadno zkoušet. A protože to dnes bude celé trochu složitější, napřed se seznámíme s hlavní deskou elektroniky a jejím osazením z výroby:
Základní popis desky
Plošky na čelech pro kontakty nad kabinou, pohled shora:
V+ – kladné napájení z dekodéru, přívod pro LED osvětlení stanovišť
PL1/PL2 – vývod pro anodu LED horního pozičního světla
W1/W2 -vývod pro katodu LED horního pozičního světla
CL1/CL2 – vývod pro katodu LED osvětlení stanoviště
Plošky na bocích desky s propojkami na čelní destičku:
WL – kolejnice levá
WR – kolejnice pravá
V+ – kladné napájení z dekodéru (pozičky a konce plus)
WT – výstup dekodéru FOf/FOr pro LED pozičních světel, spínaný proti zemi (pozičky mínus)
RE – výstup dekodéru FO1/FO2 pro LED koncových světel, spínaný proti zemi (konce mínus)
SL – vývod pro LED dálkových světel, spínaný proti zemi (dálková mínus)
SL+ – vývod pro LED dálkových světel, spínané kladné napájení z dekodéru od V+ (dálková plus)
Plošky uprostřed desky jsou určené pro tovární účely, nás budou zajímat jen čtyči dvojice mezi součástkami:
J1 a J2 – propojky pro tranzistor Q4/1
J3 a J4 – propojky pro tranzistor Q4/2
Dál to záleží na nás, do čeho se chceme pustit:
Úprava pozičních světel „drátováním„
Jako nejsnadnější řešení (po zjištění zapojení světel metodou zpětného inženýrství) se nabízelo udělat stejnou úpravu, jakou jsem prováděl pro Vectrony – přidaným tranzistorem vyzkratovat horní poziční světlo v případě, že svítí poziční světla na protějším čele. Zapojení je skoro stejné, jako na Vectronu, jen tady máme jinde omezovací rezistor pro LED horního pozičního světla. Na schématu níže jsou přidané součástky a spoje označeny červeně.
Tranzistor použijeme univerzální PNP pro SMD montáž, například BC857. Kolektor tranzistoru přijde připájet na okraj plošky W1/W2 (tedy tam, kde je připájen bílý vodič k čelní desce), emitor se musí spojit na ten konec rezistoru R9 či R60, který je spojený s ploškou PL. Do báze tranzistoru připájíme rezistor 100 kOhmů a jeho druhý konec propojíme vodičem na plošku W1/W2 na protější straně modelu (opět tam, kde je z výroby připájen bílý vodič).

Je to poněkud ošemetné, protože v modelu na umístění součástek není moc místa. Zdánlivě volná plocha hned za pozlacenými ploškami musí zůstat zcela prázdná, deska spojů se tady opírá o příčku střechy a i málo stačí k tomu, aby pak skříň nedosedla na pojezd.
Nad stanovištěm 1 to vypadá takto – žlutě jsou zvýrazněné doplněné součástky a spoje – vodič z protější strany, rezistor 100 K, tranzistor, propoj na PL1.

Pohled nad stanoviště 2 – to samé, jen mírně jinak rozloženo:

A to je vše.
Výhodou je, že se nic nekonfiguruje a vše závisí na drátovém propojení. Zvolíte-li funkci Posun, horní poziční světla zhasnou sama. Úpravu jsem prakticky vyzkoušel a ono to funguje – stejně, jako na tom Vectronu. Pozor pak jen na správné posazení skříně na pojezd – musí to jít volně, aby se nikde nekřížila. Kontaktní jazýčky, které jsou ve skříni nad stanovištěm, se musí opřít o plošky na desce spojů. Neohnout, neulomit, maximálně jemně napružit.
Doplnění dálkových světel
Tohle bude větší legrace a doporučuji ji, jen pokud umíte dobře pájet SMD součástky. Taky, protože budeme desku párkrát převracet, si vyfoťte stav všech propojek z výroby – kdyby něco upadlo, abyste věděli, kam to vrátit. Nejsnazší je odpájet přívody k motoru a celou desku si umístit bokem.
Schéma zapojení obvodů dálkových světel (resp. žlutých u verze ČSD) vidíte níže. Model je, kromě standardního DCC dekodéru, vybaven i pevně vestavěným dekodérem SUSI, který si bere určité povely a pomocí obvodů na hlavní desce ovládá další funkční výstupy. Základem je ovládání přes výstupy dekodéru FOf a FOr – jejich aktivací (uzemněním) se rozsvítí příslušná poziční světla na jednom či druhém čele. Kromě nich se sepne tranzistor Q5-1 nebo Q5-2 a pustí kladný pól (V+) do dálkových LED podle zvoleného směru. Katody těchto LED jsou pak zapojeny přes dvě poloviny dvojitého tranzistoru Q4-1 a Q4-2 jen při zapnutí funkce dálkových (či žlutých) světel.

Jak je ze schématu patrné, pro funkci je potřeba propojit jednu z dvojice propojek na každé straně. Obvod dálkových světel je shodný s ovládáním žlutých čelních světel na Plecháčích ČSD. A pro ně je ve zvukovém projektu Jacek nastaveno ovládání klávesou F6. Propojíme tedy propojky J1 a J3.
(Kdo chce vědět proč, podívá se na popis obvodu SUSI v Laminátce PIKO od kolegy Romina. Funkce SUSI (přiřazení povelu k výstupu) se dají nastavit – ale pokud se změní, kolidují se zvukovým projektem od Jacka, a to nechceme. Kdo chcete vědět víc, napište mi.)
Z výroby na spodní straně desky chybí dvojitý tranzistor Q5, který je typu PNP, model MBT3906DW1 v pouzdře SOT-363 a musíme jej doplnit. Orientace pouzdra není podstatná, obvod je symetrický. Rozteč jeho vývodů je jen 0,625 mm, chce to pájet opatrně. Okolo také chybí pár rezistorů a kondenzátorů – pro funkci nejsou úplně nutné, ale jestli chceme, můžeme je doplnit podle schématu, jedná se o rezistory a kondenzátory v bázích tranzistorů.

Na čelních deskách pak doplníme studeně bílé LED dálkových světel na pozice D5 a D6- ideální rozměr je 0402, ale 0603 se také vejde, v krycí clonce je trochu místa. Diody přijdou anodou nahoru a k nim ze zadní strany na pozici R3 omezovací rezistor vhodné hodnoty. Doporučuji svítivost napřed vyzkoušet někde bokem, ale hodnota okolo 4,7 kiloohmů vyhoví, obě LED jsou zapojeny paralelně.
Zkontrolujeme, zda jsme všechno osadili a zapojili správně – propojky J1 a J3, tranzistor Q5 i obě LED a rezistor. Pokud je vše správně a souhlasí i zvukový projekt, měla by dálková světla reagovat na povel tlačítka F6 a měla by se přepínat podle směru. Bude je možné rozsvítit jen tehdy, pokud svítí světla poziční.
Stalo se mi, že světla nereagovala – v takovém případě prověřte mapování kláves v projektu. Ve výchozím nastavení je tato funkce na tlačítku F21 a výsledný povel musí být F6 (CV 406 = 21).
Úprava pozičních světel programováním
V rámci bádání, co kam vede, jsem ale odhalil další špek. Horní poziční světlo svítí, jak jsem uvedl výše, trvale. Na spodní straně desky se vedle elektrolytického kondenzátoru nachází dvojitý tranzistor Q6. Dlouho jsem hledal, kam je připojený, až jsem našel – tranzistor je připojený paralelně k jednomu ze dvou omezovacích rezistorů a má za úkol měnit nastavení jasu horního reflektoru!
Když se na schéma podíváme, vidíme, že tranzistor Q6 je zařazený v cestě proudu pro LED, jen s tím, že okolo něj vede „objížďka“ přes rezistor (R9 / R59). Když ale objížďku zrušíme, při vypnutém tranzistoru proud do LED nepoteče vůbec. A je to – pro řízení horního pozičního světla tedy stačí rezistory R9 a R59 odpájet a nastavit funkce SUSI modulu – výstup zapnout spolu s pozičními světly podle směru a při povelu Posun vypnout.
Tuto úpravu jsem úspěšně aplikoval – ale s ohledem na nutnost přeprogramování interního SUSI modulu v lokomotivě ji zde rozepisovat nebudu. Výsledek je stejný, jako v případě doplněných tranzistorů výše, ale postup je složitější. Navíc, pokud bude potřeba změnit nastavení dekodéru, hrozí rozpad vazeb skriptů ve zvukovém projektu. A s ohledem na provedená přemapování tlačítek to není úplně snadné. Zájemce o laborování odkážu na naši debatu na modelářském fóru zde a na výše zmíněný popis programování SUSI od Romina pro Laminátku (SUSI je stejné tam i tady) – v případě, že vás to zaujalo více, napište mi zde do komentářů.

Ať už jsme zvolili kterýkoliv postup, tím bychom měli Plecháč ve stavu, jak se na současnou epochu sluší a patří a můžeme vyrazit do provozu.
(c) Jiří Zlámal 2026
Jirko,
krásná práce. Protože jsem původem „z oboru“ (elektroniky), musím vysoce ocenit.
Moc hezké. Jelikož tam opravdu není moc místa, možná by pomohlo použití tranzistoru s integrovaným odporem např. DTA144ECA nebo BCR.
Díky za připomínku, dobrý nápad. Kromě místa je to výrazně jednodušší na pájení. Upravím popis.