Násypka štěrku

Last updated on 17. 8. 2023

Na vznikajícím kolejišti Malá Paka je jednou z možností nakládky i vlečka do lomu. Celý lom na tak malý prostor logicky nelze umístit, ale něco z něj přece ano – místo, kde se lom setkává s železnicí. Násypku na štěrk. Kolejiště je situováno do současné, VI. epochy, takže jsem zavrhnul všechny dostupné historické modely či imitace ze stavebnic a rozhodl se pro vlastní tvorbu.

Předlohou mi byl lom v Košťálově, o jehož modernizaci a výstavbě nové násypky referoval Peter Bado (Traťovák) v článku na webu vlaky.net. Násypka mne ihned uchvátila – takto technicistní konstrukce se na kolejišti málokdy vidí – navíc v plně současném provedení. Převést takovou stavbu do modelu je prostě výzva! Když mi pak Peter poslal sadu fotek, které na místě pořídil, bylo rozhodnuto. Tímto mu ještě jednou děkuji a věřím, že jeho strojařský a stavitelský cit svým modelem neurazím.

Zvažoval jsem dvě varianty – nejprve kovovou, z miniaturních mosazných profilů. Zde je nejmenší velikostí profil U 1.0 x 0,6 mm, tedy ve skutečnosti cca 120 x 80 mm, což celkem dobře odpovídá realitě. Nevýhodou by byla nutnost pájení – tady by dalo zabrat přesné umisťování, začišťování a i pracnost s dělením a přípravou profilů by byla výrazně vyšší. Ovšem zásadní nevýhoda se ukázala brzy – násypka má stát na samém kraji kolejiště. Jakýkoliv neúmyslný náraz by to celé zprohýbal a odeslal do věčných lovišť. Přednost proto dostaly profily plastové, polystyrenové, od firmy Evergreen. Sice nejmenší U je k dispozici až 1,5×1,5 mm, ale dají se dělit bez otřepů skalpelem, lepit rozpouštědlovým lepidlem a v případě problémů zase skalpelem odříznout a nalepit správně. A jak se nakonec ukázalo, pružnost a odolnost je díky tomu, že plast je „svařený“, až neuvěřitelná.

Ve hře byla i verze funkční, s pohonem pásů motorem, umístěným pod rovinou kolejiště, ale to si nechám až do nějakých dalších životů. Naopak o 3D tisku jsem neuvažoval – už jen představa to celé předem navrhnout – to raději semtam něco odřežu a přelepím. A tak pružné a odolné, jak to nakonec je, by to stejně nešlo vytisknout.

Celkové rozměry stavby jsem musel redukovat – ono kolejiště je miniaturní, na vlečku se vejdou jen dva vozy, takže i násypka se musí trochu přizpůsobit, aby nebyla větší jak kopec. Chtěl jsem ale zachovat typická konstrukční řešení uzlů, aby celek vypadal uvěřitelně. Stavba je bohatá na detaily a dá se na ní opravdu vyřádit.

Základem je platforma s násypkou do vozů, umístěná na třech párech nohou s výztuhami, k níž vede z boku most dopravníkového pásu s přístupovým chodníkem. Rám platformy, stejně jako nohy, je zhotovený z profilů H 2,5 mm, vnitřní výztuhy a příčky pak z profilů H 1,5 mm.

Výztuhy pod platformou musí respektovat funkci – nést budku obsluhy, která řídí sypání a musí proto vidět průzorem na vůz, trychtýř násypky a krátký dopravníkový pás. Menší dodatečné výztuhy pak slouží k uložení ochozu pro přístup k jednotlivým celkům.

Budka obsluhy je zhotovena z profilových desek Evergreen, rohových L profilů 1,5 mm a tenkých hranolků pro imitaci rámů oken, říms, okapů a dalších prvků. Pro zasklení jsem použil tenké čiré fólie Evergreen, ale stačí cokoliv čirého, co jde dobře dělit a lepit. V budce je umístěno osvětlení stropním svítidlem z SMD LED 5 x 5 mm (imituje klasický kancelářský čtverec 60 x 60 cm), vnitřní stěny budky jsou proto beze zbytku dokola kolem vylepené samolepicí hliníkovou páskou proti prosvítání.

Krátký pás jsem chtěl znázornit více v detailu a proto jsem jej opatřil rámem, válečky i s nosnými konzolami a vodicími plechy okolo pásu. Součástí je i kryt konce pásu s imitací pohonu – na boku koncového krytu je to vždy krabice převodovky a napodobenina elektromotoru, vzniklá obráběním plastové kulatiny pilníkem ve vrtačce.

Pororošty byly další výzvou – naštěstí mi kolegové na fóru dali tip na skvělou věc, leptané alpakové mřížky. Jsou zhotoveny z plechu síly 0,16 mm a leptané z každé strany v proužcích jedním směrem kousek přes polovinu, takže vzniká typický rastr, v jednom směru více vystupující. Zvolil jsem nejmenší dostupný rozměr oka 0,3 mm a nelitoval. Plech se dá řezat po řádcích a sloupích skalpelem na dílky, pak jen ostrými štípačkami vycvaknete rožek 0,5 x 0,5 mm a boky ohnete do pravého úhlu – zní to šíleně, ale stačí opřít cokoliv kovového (skalpel, pilník) dovnitř a druhým skalpelem okraj přihrnout k opoře. Problém je ovšem manipulace – už jen škaredým pohledem dílek ohnete. Ale když budete strašně šikovní a nekonečně trpěliví, všechno se vám bude dařit a ke škaredým pohledům nebudete mít důvod. No a těch pár kousků, kdy se vám pohled zakabonil, snadno vyrobíte znovu…

Samostatně vzniklo zábradlí – po vzoru skutečných výrobků je sestaveno ze sekcí a až následně osazeno na celek, Postup výroby byl nakonec snadný – na podložku jsem rozměřil značky po 10 mm (= 120 cm ve skutečnosti) a skládal jednotlivé dílky: dolní L profil 1,5 mm, střední příčku 0,25 x 0,5 mm. Zajistil jsem je maskovací páskou a do mikrokapek lepidla jsem na ně napříč položil nahoře zkosené stojky 0,5 x 0,8 mm a celek zakončil přisazením horního madla z kulatiny 0,75 mm. Po zaschnutí jsem přebytečné části odřízl skalpelem (madlo musí kousíček přesahovat) a díl odlepil od podložky.

Příhradová konstrukce mostu má za základ masivní I profil šířky 7,9 mm, nesený konstrukcí z příček C 1,5 mm a dolních podélníků C 2,0 mm. Na konstrukci je na konzolách vynesený ochoz pro přístup na platformu a pro kontrolu a údržbu pásu. Správně mají být ochozy z každé strany, ale na to nebylo místo… Na pásu shora mají být umístěny odklopné polykarbonátové kryty proti prachu, proto jsem rezignoval na znázorňování válečků, ale i bez krytů vypadá dopravník uvěřitelně. Kryty asi ale nakonec stejně dodělám – drážkované polykarbonátové desky (Lexan) se dají imitovat přejetím žiletkové pilky napříč přes čirou fólii, která se pak na teple ohne a doplní krajními lemy jednotlivých dílců.

Most je nahoře navázán pomocí konzol, mezi které zapadnou jeho dolní podélníky. Současně na sebe navážou schody ochozu a samozřejmě zábradlí.

Na dolním konci jsem připravil imitaci betonového soklu s kouskem dláždění okolo (opět destičky Evergreen) a uložení mostu na konzoly, obdobně jako na horním konci.

Osvětlení platformy a přístupového chodníku jsem chtěl řešit moderně – potřebné lampy jsou proto zhotoveny z mosazné trubičky průměru 1 mm, na které je nahoře mírně šikmo připájená SMD LED 2,8 x 3,5 mm. Středem trubičky je přivedený drátek k druhému pólu LED, kde je připájený a vrch LED je pak zakápnutý epoxidem (nebo UV tvrditelným lepidlem) a lehce zabroušený do tvaru. Pozor při pájení, vše si dobře pocínujte předem a trubičku předehřejte – boční vývody LED nejsou stavěné na nějaké pájecí hrátky, navíc pouzdro LED je z termoplastu. Na pět lamp nakonec padlo devět LED, to je myslím ještě dobrý poměr…

Od všech lamp na platformě jsou vedeny tenké smaltované drátky se samopájitelnou izolací zevnitř obvodového profilu a uprostřed je umístěná destička, kde se vše sbíhá – LED jsou zapojeny do série, na destičce je i SMD rezistor pro omezení maximálního proudu. LED se tak dají připojit na 15 V z dekodéru a nevyžadují externí rezistor někde pod kolejištěm, na který se pak náhodou při zapojování zapomene a neštěstí je hotové. LED na šikmé části jsou zapojeny pomocí dvou obdobných destiček. Most i platforma jsou pak spojeny konektorem (kolíkovou lištou) s roztečí pinů 1,25 mm, umístěným v konstrukci pod koncem dopravníku – na obou stranách jsou dutinkové lišty a mezi nimi oboustranná úhlová kolíková lišta.

Nástřik je proveden akrylovými barvami LifeColor – světle šedou, doplněnou žlutým nátěrem zábradlí a červenou barvou krytů, vše je pak opatřeno lehkou patinou washi pro znázornění šmíru, oleje a opotřebení a zaprášeno prachovými pigmenty. Podle toho, jaký dopravujete kámen, zvolte správnou barvu pigmentu.

Poslední přišly na řadu pásy s dopravovaným kamenivem – skvěle posloužila páska do jehličkové tiskárny příslušné šířky (cca 6 mm), kterou jsem od výrobce sehnal nenabarvenou (pro zájemce kus pásky ještě mám, ozvěte se do mailu). Natřel jsem ji širokou černou lihovou fixkou, kdy jsem zkusil imitovat podélné šmouhy. Na pásku jsem pak nasypal štěrk, který se používá pro štěrkování kolejí a klasicky zakapal lepidlem. Víc fungoval Balfix od p. Poláka, který se dal i ohýbat, druhý vzorek zakapaný Sportakrylem se víc lámal. Pás jsem i se štěrkem prohnul v prstech podélně do U, aby imitoval skutečný pás, běžící na válečcích a opatřil pigmentem. Nakonec pozor – dopravovaný kámen by měl korespondovat s kamenem v lomu a s tím, čím je zaštěrkovaná vlečka…

Na závěr několik fotografií hotové násypky:

A z druhé strany:

Po umístění v kolejišti se mi to celkem líbí – upevnění modelu je vymyšleno pomocí miniaturních magnetů (průměr 2 mm), zalepených v betonových patkách noh. Proti nim budou v kolejišti zalepeny shodné magnety a když by došlo na nejhorší, celek se prostě utrhne a posune, nic se neulomí.

Ještě je ale potřeba dodělat okolí, nechat zarůst starou opěrnou zeď šípky a zhotovit nějakou návaznost na dopravu suroviny k pásu.

Pohled „ze země“ myslím ukazuje konstrukci, celkem odpovídající reálu:

Když je potřeba pracovat i v noci, není to problém. Osvětlení budky je vypínatelné samostatně.

Po dokončení násypky bylo potřeba ji zapracovat do krajiny. Nejprve tedy vzniklo okolí, které vypadá, že „tudy táhly dějiny“ – vzadu je stěna kamenná, s pilířem někdejší násypky, před ní kus zdi z ŽPSV bloků vedle násypky nové. Vše příslušně zarůst a hlavně dodržet barvu štěrku shodnou s tím, co se v okolí těží.

Násypku pak stačilo do okolí zapracovat doplněním drnů a trávy okolo patek konstrukce a nahoře ještě přibylo pár detailů, jako rezavé zábradlí u někdejší cesty a tak dále.

Protože zbytek kamenolomu je fiktivně situován mimo kolejiště, musel jsem vymyslet, kudy se štěrk na dopravníkový pás dostane. Řešení je snadné – ze zbytků vlnitého kartonu ze stavebnice sýpky Igra jsem slepil jakousi boudu, která kryje neexistující navazující dopravník. Bouda je na magnet, v ní je schovaný kablík s napájecím konektorem pro násypku.

A tím je model hotový. Věřím, že se vám bude líbit a třeba vás inspiruje k něčemu podobnému.

(c) Jiří Zlámal 2023